Jsem hezká

25. července 2018 v 22:13 | Lara
Narozdíl od Belličky jsem téměř vždycky (pokud tedy zrovna Hana nejede někam, kde mě z naprosto absurdních důvodů lidi nechtějí) přizvaná na dobrodružství. Na pozdim a v zimě nejsou tak dobrodružná jako jindy, to většinou jenom kavárním. Ale jinak chodím i po světě. Belluna mezitím spí doma a o světě neví, natož aby po něm chodila.

A tak jsem byla před nedávnem pozvaná i na lov ufounů. Nevím, co přesně si pod tím představit. Jako jak se to dělá, to lovení ufounů, protože jsem ještě nikdy žádnýho nechytala (a popravdě, nikdo ze zúčastněných taky ne, i když to nepřiznají!) Spíš to byla taková výprava do Mordoru, jen s tím rozdílem, že jsme se vlastně většinu času cítily, jako bychom už tam byly, jak se z krásného rána stalo... No, holky to teplo přirovnaly k psí prdeli. Prý tam je tepleji než v té člověčí, tak asi jo.
Kromě ufounů jsem ale úspěšně lovila komplimenty. Prý jsem hezká. Slýchala jsem to klidně desetkrát denně a co teprve večer, když jsem se stočila do kuličky nebo schválně roztomile rozplácla. To mi pak říkaly klidně desetkrát během chvilky, že jsem hezká.

Ale to já vlastně vím, Hana už mi to říkala. Ale jsem taky dobrodruh (když zrovna nesedím na křesle nebo nepřemýšlím o sezení na křesle), takže jsem i dobrodruhovala.


Měla jsem radost, že tu jsou. Dřív jsem po čase bývala naprdnutá, že tu pořád smrdí, ale teď mi to vůbec nevadilo a byla jsem opravdu moc ráda. Mám ráda Sakuru i Gabču, protože mají rády mě.
Často jsem jim chodila zalehávat polštáře, zabrat kus deky nebo jim znehybnět nohy a ony mě nechaly, protože jim to přišlo roztomilé. Jeden večer jsem si dokonce lehla s Gabčou pod peřinu a spala s hlavou na jejím polštáři a ona mě vůbec nevyháněla. Myslím, že byla ráda, že ji mám ráda.

Objevovaly jsme svět a někdy taky jenom tak ležely a povídaly si - u toho mě vždycky někdo drbal. Taky jsme se projely autem a pak celý den chodily po světě. Bylo tam víc kopců než tady a kameny všude. V nestřeženém okamžiku jsem dokonce ochutnala kofolu.
Nějaký pán říkal, že jsem šakal a když nás pak potkal znovu, hned mě poznal.
Taky jsem ale asi viděla prvního ufouna v životě. Nejdřív šlo kolem po cestě dost dětí a nějaké paní. Koukala jsem na ně a oni občas i koukaly na mě, ale nevšímaly si mě nijak zvlášť.
Pak šel nějaký pán a z hlavy mu normálně rostla malá holka. A mluvili na sebe. A chtěli jít za mnou a říkali něco mně. Tak jsem na ně zaštěkala, ať se drží pryč. S chlapama, co jim z hlav rostou malý holky nechci mít nic společnýho. Jsou strašidelný!

Byla s námi i Kvilča, ta chtěla nevím proč skočit ze skály. Nebo aspoň holky to říkaly. Ale nakonec neskočila.
Kvilču mám taky ráda, jen jsem si jí nemohla tolik užít, protože si jí zabraly kočky u Lucky doma a venku se k ní věčně cpal Dragouš a ona stejně říkala, že jsem pořád moc energická, tak mě asi nemá ráda tolik jako Saku s Gabčou, protože ty mi místo toho pořád říkaly, že jsem hezká.

Líbilo se mi, jak mě má rádo tolik lidí naráz. Vždycky bylo koho jít otravovat. Nastěhovat bych je sem teda jako nechtěla, to by mi asi pak začaly překážet, ale budu ráda, když jim budu moct zalehnout polštář a lézt po nich, zatímco se ještě pořádně nevzbudily, ještě někdy příště.
 


Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 25. července 2018 v 22:21 | Reagovat

No, jsi asi opravdu hezká, když Ti to řeklo tolik lidí...:D

2 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 26. července 2018 v 10:22 | Reagovat

Ty jsi prostě nejhezčí. ♥

3 Sova přepálená Sova přepálená | 26. července 2018 v 17:16 | Reagovat

Krombí, to víš, že jsem ráda, že mě máš ráda! ♥ Teď se mi po tom trochu stýská. Doma nemám nikoho tak hezkýho!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama